Vážení voliči, občané města,
Od posledních voleb uplynou letos dva roky, takže nastává čas bilancovat. Pro mne osobně je to bilancování velmi neradostné. Za téměř dva roky mohla vládnoucí koalice udělat první hmatatelné kroky, mohla se naučit komunikovat s voliči, připravit nové projekty, učinit nezbytné personální změny, napravit první „školácké“ chyby, plynoucí z politické nezkušenosti. Proto jsem až dosud mlčel. Podle mne ovšem nastal čas promluvit, protože realita našeho města je tristní a mandát voličů jsem nezískal proto, abych mlčel. Promluvit později by ztrácelo smysl, protože by to mohlo být vnímáno jako součást další kampaně do komunálních voleb.
Je třeba začít tento příběh v roce 2014, kdy jsme jako koalice Společně pro Přerov získali ve volbách nemalou důvěru voličů. Zásadní byla vůle v Přerově něco opravdu změnit, protože realita zaostávajícího a upadajícího města je bohužel stigmatem Přerova, a to nikoliv neoprávněně. Tehdy jsem upřímně věřil, že se s tím dá něco dělat. Naše koaliční dohoda byla sestavena mezi čtyřmi stranami – Nezávislou volbou (Puchalský), Stranou Zelených (Tužín), Pirátskou stranou (Švadlenka) a Změnou (Horký). Jmenovaní 4 lidé jako zástupci 4 stran měli vytvořit koaliční radu, která měla rozhodnout o dalších povolebních krocích koalice SPP. Osobně jsem jako nejrizikovější vnímal osobu V. Puchalského, o jehož charakterových vlastnostech jsem měl dlouhodobě značné pochybnosti. Bohužel jsem příliš důvěřoval písemné dohodě i ostatním kolegům v SPP, byl jsem si jistý, že silná komunita inteligentních lidí nedovolí V. Puchalskému autoritativní uchopení moci. Bohužel jsem se v tomto ohledu velmi zmýlil.
Realita povolebního vývoje nabrala zcela jiný směr, než jsem očekával. Na povolební vyjednávání odešel vyjednávací tým, tvořený lidmi z čelních pozic kandidátky. Až potud bylo vše v pořádku. Vyjednávací tým měl dojednat možnosti budoucí koalice, tyto možnosti měly být projednané na koaliční radě (formálně), nebo spíše na schůzi všech členů SPP (neformálně) a na základě toho mělo být rozhodnuto. Rozhodnuto bylo zcela jinak, totiž tak, že vyjednávací tým se vrátil z jednání a koaliční rada (a ostatní členové SPP) se dověděli z Přerovského deníku, že Puchalský bude primátor a členové „vyjednávacího týmu“ radními. Koaliční rada se tedy v podstatě nikdy nesešla, žádné hlasování o zapojení SPP neproběhlo. V. Puchalský zcela bezohledně využil šance chopit se moci, bez ohledu na názory členů SPP, bez ohledu na existující a platnou koaliční smlouvu, prakticky bez ohledu na kohokoliv a cokoliv. Od tohoto momentu se SPP dělí zcela zřetelně na „insidery“, tedy ty, kdo jsou „s primátorem“ a „outsidery“, čili ty, které pan primátor přestal okamžikem uchopení moci potřebovat. SPP tak bylo rozloženo prakticky okamžitě po volbách.
Vladimír Puchalský je pro mne chladnokrevný technolog moci, člověk bez jakýchkoliv morálních zábran. Před šesti léty jednal s tehdy už nechvalně proslulým náměstkem Kulíškem o uchopení moci. To se mu nakonec podařilo až o 4 roky později s hnutím ANO. Moc pan Puchalský sdílí s tím, kdo ji momentálně má, stejně jako politický názor. Je zcela logické, že před volbami řešil téma rušené školy Mateřídouška, nebo železničních zastávek – potřeboval se legitimizovat občanskou veřejností a její podporou, a to s pomocí témat, která tehdy občanskými aktivitami rezonovala. První den po volbách přestal potřebovat jak občanskou veřejnost, tak i její témata. Začal potřebovat hnutí ANO, protože vyhrálo volby, takže názorově splynul s hnutím ANO. Hnutí ANO nepodporuje železniční zastávky, takže Puchalský také ne. Čistá špinavá politická hra, pane primátore, nic více a nic méně. O Přerov jde v této hře až v poslední řadě, to vím naprosto jistě.
O co mi šlo:
Mnoho let byl předsedou SZ v Přerově Franta Křístek, podle mě vzácný člověk. Ten říkal jednu věc – v politice se vyskytují jen dva typy lidí, idealisté a kariéristé. Nic mezi tím neexistuje. Od začátku mého angažování mi šlo o ideje – už jako student jsem začal prosazovat opatření pro cyklisty v Přerově, jako je obousměrný provoz v jednosměrných ulicích, vjezd cyklistů do pěší zóny (po vzoru naprosté většiny měst v ČR atd.). Bavila mne doprava, dopravní stavby jsem si nakonec i vystudoval a měl jsem snahu to nejlepší, co umím a znám, přinést do Přerova. SPP mělo být k tomuto prostředkem. V tom byl, je a bude mezi mnou a primátorem Puchalským zásadní rozpor – on dělá politiku jako mocenskou hru. Zkrátka idealista a kariérista se nesnesou, mají diametrálně odlišný zájem.
Mnoho let jsem sledoval vládu ODS a ČSSD, které tomuto městu škodily. Přinesl jsem nápady, kterým jsem věřil, že městu pomůžou – zejména cyklistická opatření a železniční zastávky Dluhonice a Předmostí. Ze své praxe a díky mnoha konferencím, jichž jsem se účastnil (ve volném čase a na vlastní náklady) mám informace o tom, kam se vývoj dopravy v Evropě a ve světě vyvíjí. Např. před několika týdny jsem měl možnost na konferenci v Ostravě vidět plány budoucích vysokorychlostních tratí, které budou budované až pro rychlost 350 Km/h. V západní Evropě se tyto tratě staví a reálně nahrazují dálnice, které začínají být chápané jako energeticky zoufale neefektivní, pomalé, ekologicky neúnosné a nebezpečné. Železniční doprava v Evropě i v ČR za posledních 20 let trvale roste, naopak automobilová doprava stagnuje, až klesá. Co to má společného s Přerovem? Třeba to, že vysokorychlostní železnice Přerov obejde – to je jisté. Plány se teprve připravují a můžou doznat změn, přesto s vysokou pravděpodobností dojde k situaci, kdy se dopravní situace i na Přerovsku radikálně změní – zásadně naroste význam rychlé železnice, a ta bude mít úplně jinou podobu než železnice současná. Rozhodující budou spojovací tratě mezi vysokorychlostní a současnou sítí. Prioritou je napojení krajských měst – z páteřní osy Praha – Brno – Ostrava (železniční obdoba D1) bude jeden sjezd pravděpodobně ve směru Kroměříž – Zlín, druhý sjezd bude pravděpodobně u Brodku u Přerova (směr Olomouc i Přerov). Tudy budou odbočovat i vlaky na Přerov, ale kam asi pojedou, když dosáhnou úrovně Dluhonic? S velmi vysokou pravděpodobností pojedou po spojce na Lipník a Hranice, naopak na Zlín téměř jistě ne, protože ten bude napojený jiným sjezdem (přes Kroměříž). Jinými slovy, pokud by existovala zastávka v Předmostí v plnohodnotné variantě (u všech kolejí), měl by Přerov v budoucnu s jistotou přímé napojení na síť vysokorychlostní železnice. Když zastávka v Předmostí nebude, tak Přerov v horizontu třiceti let doslova zmizí z železniční mapy, respektive stane se provinční zastávkou osobních vlaků a možná nějakých regionálních spěšných vlaků, které obsluhují stanice třetího řádu typu Červenka, Suchdol nad Odrou nebo Kojetín.
Ptám se velmi vážně – kdo toto ví? Koho ze stávajících politiků toto vůbec zajímá? Vrátím se ale zpět ke své odborné praxi. V mnoha obcích a městech, s nimiž spolupracuju (mnohdy už řadu let) existují jisté konfrontace mezi opozicí a koalicí. Je to logické a snad i zdravé, protože vládnoucí koalice má svého „hlídacího psa“, různost názorů vytváří prostor k diskusi. Zásadní je ovšem fakt, že NIKDO si nedovolí šlapat po společném zájmu – stavba kanalizace, rozvoj sítě cyklostezek, opravy komunikací v obci, veřejná zeleň, chodníky, osvětlení… kdokoliv by takovým záměrům škodil, škodil by celé obci. V Přerově je situace dramaticky jiná – např. zastávku Předmostí nebo opatření pro cyklisty dlouhodobě systematicky negovaly předchozí vládnoucí strany, protože s tím přišla nenáviděná opozice (SPP). Teď se dostala „nenáviděná opozice“ (SPP) k vládě, a negace stejných témat pokračuje. Proč? Protože mnoho zaměstnanců úřadu je zvyklých tyto věci systematicky blokovat, protože současná (dříve vládnoucí) opozice to vlastně vždycky nechtěla a protože Puchalský se chopil moci, program SPP se stal cárem papíru a patřičné „rozšlapání“ toho, co měla SPP ve svém programu, je skvělou příležitostí, jak si může primátor Puchalský vyřídit účty s nepohodlným zastupitelem Tužínem a současně může projevit svou loajalitu k hnutí ANO.
Jak jinak si vysvětlit, že to byl právě primátor Puchalský, který „zničení“ záměru zastávek sám inicioval nejprve na jednání rady města, posléze i na zastupitelstvu města, a sám pro takové usnesení hlasoval? Jakým právem a s jakým mandátem takto jedná? Že by „vyšší cíle“? A jaké, pane primátore? Průmyslová zóna pro průmysl, který už v současnosti naráží na limity v podobě nedostatku pracovní síly (kde ji vezmeme?). Že by jedna průmyslová zóna (jako naprostá blamáž) v nedalekém Holešově nestačila? Nebo podchod do kopřiv za depo u nádraží (a pro koho, pane primátore?). Nebo ulice Palackého, která po plánovaném zobousměrnění vtáhne dopravu do centra a už dnes omezila chodce rušením přechodů? Nebo rozšíření Mádrova podjezdu jako paskvil, který byl nedávno dokončený v novostavbě, takže jej budeme zase bourat kvůli komunikaci, vedoucí odnikud nikam? Že by byl tím vyšším cílem vychvalovaný cyklopodjezd do Předmostí, který mimo jiné (jako jediný z mých návrhů) podpořilo už předchozí vedení radnice? To bude jistě skvělé, škoda že jste zapomněl dodat, že o pár desítek metrů dále za aktivní podpory přerovských úředníků a politiků vznikne z dílny ŘSD úplně nová křižovatka, kde se s cyklisty úmyslně naprosto nepočítá (ač tudy vede mezinárodní cyklotrasa a město má stále tu drzost být členem asociace měst pro cyklisty, z čehož vyplývají jakési závazky, které soustavně ignoruje). Novým podjezdem pod tratí tak cyklisté stejně vůbec nikam nedojedou, místo jedné překážky v podobě podjezdu, kterou možná za mnoho milionů odstraní, vznikne překážka nová (křižovatka), ještě horší. Co vy na to, pane Primátore?
Takže nějak tak jsme prohráli Přerov. Město, které bude za nějakých 30 let vylidněnou provinční „dírou“. Ti, kteří zde zůstanou, se možná budou ptát, co se před třiceti léty dělo. Budou klást otázku, proč v časech strategických rozhodnutí město nekonalo, nebo konalo naprosto špatná rozhodnutí, kterými samo sebe poškodilo? Odpovědí bude to, že místo odpovědného rozhodování s vizí do budoucna se na zastupitelstvech řešily primitivní hádky opozice s koalicí, žabomyší maloměstské spory, a zásadní věci rozvoje města, které měly být podpořeny všemi bez rozdílu, byly naopak negovány a rozšlapány všemi bez rozdílu, protože si vlastně každý s každým potřeboval nějak „vyřídit účty“.
Jaký je můj pocit po mnoha létech? Asi takový, že po létech snahy o „odejití“ pánů jako Lajtoch či Kulíšek sedí na radnici noví Lajtochové a Kulíšci. Od těch původních se neliší naprosto v ničem, jejich jediný spor byl v tom, že jedni se chtěli na svých židlích udržet, a druzí se jich chtěli chopit. Byl to souboj kariéristů s kariéristy, kde idealisté byli pouze „užitečnými idioty“, jejichž užitečnost skončila dnem voleb. O Přerov, jeho rozvoj a budoucnost jim reálně nikdy nešlo. Kdokoliv opravdu chtěl něco pro město dělat (čili byl idealista) začal vždy vadit – jak původnímu vedení, tak i novým mocipánům na radnici, kteří jsou úplně stejní jako ti před nimi.
Rád bych zakončil svůj text nějak optimisticky, ale nevidím světlo na konci tunelu. Jako jediný zastupitel SZ vypovídám koaliční smlouvu s SPP, definitivně opouštím dnes již nefunkční Společně pro Přerov a přecházím do opozice. Neumím si představit, že za těchto okolností bych mohl jednat jinak. Tím ovšem nenaznačuju, že se hodlám k jakékoliv opoziční straně přidat. Není k tomu důvod, nejsou totiž o nic lepší než stávající koalice. Zvažoval jsem ukončit svůj mandát zastupitele, ale rozhodl jsem se setrvat až do konce volebního období. Nebyl jsem totiž tím, kdo obelhával své voliče a porušil bezprecedentním způsobem vlastní volební program. Ti kdo tak jednali a jednají, ti by měli odstoupit. Pokud budu mít možnost cokoliv pozitivně ovlivnit, tak se o to budu snažit. Nelze vyloučit, že se ke mně napříč politickým spektrem někdo přidá.
Osobně jsem samozřejmě spoluodpovědný za zhroucení koalice SPP minimálně v tom, že jsem měl proti mocenskému puči V. Puchalského vystoupit okamžitě po volbách, a to veřejně. Svou odpovědnost voličům projevuji jednak tímto popisem, který je současně mou omluvou, dále potom pro sebe činím ten závěr, že v žádných dalších volbách nebudu kandidovat (v krajských ani komunálních). Nejedná se tedy o žádné gesto v rámci volební kampaně. Pokud bych někdy v budoucnu někde kandidoval, tak pouze za podmínky zásadní změny politických poměrů, k níž nedojde dříve než ve vzdálené budoucnosti.
V Přerově dne 23. 8. Ing. Tomáš Tužín, bývalý zastupitel SPP