Jezdím na kole po Olomouci každý den. Parky, rušné ulice, silnice, legální i nelegální cyklostezky a “zkratky”, kostky menší i větší, jak to děravá a nenavazující infrastruktura dovoluje. Snažím se jezdit bezpečně, snažím se využívání tohoto způsobu dopravy po městě (nikoliv sportovním vyžití) přesvědčit své okolí již více než patnáct let.
V roce 2013 jsme zakládali komunitní cyklodílnu Bajkazyl Olomouc, ve stejném roce jsme uspořádali první ročník výzvy Do práce na kole. Kritizovali jsme laxní přístup města tehdy a doufali, že se situace změní, až nazraje čas. Za těch bezmála deset let se změnilo jen málo. Naopak přibylo aut, přibylo parkovišť a rozběhla se nesmělá debata na téma udržitelné mobility. Výsledkem masivních průzkumů je jediný smutný fakt – podíl cyklodopravy v Olomouci se za pět let snížil z 6 na 5%.
Když se se zájmem začtu do domácího úkolu současné koalice staro-nové koalice ANO-ODS-KDU-spOLečně nazvané #menimeolomouc, jsem konsternován. Na straně 9 se můžeme začíst do rozhovoru s cyklokoordinátorem města Stanislavem Losertem. Všechna čest jeho důsledné drobné práci na cykloopatřeních. Ale neměl by na tomtéž místě být rozhovor s politikem, místo úředníka? Neměl by zástupce současné koalice (někteří jsou ve vedení města více než 8 let) vysvětlovat, proč se za 11 let podařilo “realizovat jen 34 km nejrůznějších cykloopatření”? Neměla by zde zaznít vize, jestli z města chceme nebo nechceme udělat Amsterdam 70. let nebo Amsterdam současnosti?
Vítám pochopitelně jakékoliv zlepšení, jakýkoliv drobný krok, který pomůže prostupnosti městem na kole. Jsem rád, že se podařilo konečně zprovoznit podjezd pod Hodolanskou ulicí směrem na Velkou Bystřici. Jsem rád, že se Na vozovce podařilo za velké nevole místních odstranit parkoviště a namalovat cyklopruh. Ale to je žalostně málo!
Pokud nepřichází vize od současné vládní koalice, pojďme ji představit ve stručnosti zde. Jak by tedy mohla vypadat Olomouc v roce 2030, pokud někdo bude brát udržitelnou mobilitu a cyklodopravu vážně?
- odbor dopravy – odbor dopravy se promění v odbor udržitelné mobility s jasnými prioritami proměny města na město “krátkých vzdáleností”
- investice – investuje se 20x víc peněz do cyklostezek a cyklopruhů, omezí se zbytečné piktogramy, dobudují se přednostně všechny chybějící části cyklistické infrastruktury
- průjezd parky – městské parky nabízejí jednoduchý, bezpečný a rychlý průjezd, rozšíří se možnost vjezdu cyklistů (smíšené užití) na Rudolfovu alej a další místa, všichni uživatelé parku se vzájemně chovají ohleduplně, protože nechtějí mít z Olomouce jedno velké parkoviště.
- P+R – park-and-ride odstavná parkoviště pro všechny přijíždějící autem do města jsou na všech výpadovkách města vybaveny sdílenými koly.
- osvěta a příklady – zástupci města (politici, Centrum semafor, odbor dopravy) pořádají pravidelné osvětové programy na veřejnosti, vysvětlují nejen jak jezdit, ale i proč je to výhodné. Nabízejí jednoduchý servis zdarma.
- školy – všechny školy zřizované městem nabízí rozsáhlé parkovací stání pro žáky a studenty, kteří jezdí do školy na kole. Parkování kol je bezpečné a zastřešené, školy se pravidelně věnují osvětě o výhodnosti cyklodopravy, nejen pro žáky, ale i pro rodiče.
- parkovací dům u nádraží – město společně se Správou železnic vybuduje velkokapacitní parkovací dům pro bezpečné parkování u Hlavního nádraží
Zdá se Vám to málo? A co třeba mimoúrovňová lávka pro pěší a kola ze Smetanových do Bezručových sadů jako součást nějaké zajímavé architektonické vize v prostoru městské Tržnice. Nebo cyklodálnice spojující Náměstí hrdinů, Třídu svobody, Kosmonautů a Hlavní nádraží?
Smělé? Ano. Nemožné? Nikoliv. Záleží na prioritách.
Proto prosím volte ty, kteří to s cyklodopravou, bezpečným a bezmotorovým pohybem po městě myslí skutečně vážně. STAN a Zelené. Děkujeme!
Pavel Bednařík
Lektor, dramaturg, pedagog a konzultant v oblasti filmové výchovy a historie filmu a audiovize
Člen rady ZO Olomouc, člen Komise pro dopravu rady Olomouckého kraje