Krajský předseda Strany zelených Jiří Roubík se zabývá památkou péčí a činný je i v krajské komisi pro kulturu a památky. Ve svém textu popisuje, v jakém stavu jsou tzv. Bezručovy domy v Kostelci na Hané a vysvětluje, proč nesouhlasí s jejich uvažovaným zbouráním.
Jedná se o původní chalupnickou usedlost kovozemědělce, umístěnou na přibližně čtvercové parcele svažující se severojižním směrem, přičemž stavební objekty uzavírají její jižní a částečně západní hranici.
Usedlost se skládá z tzv. červeného domku a bílého domku. „Červený domek“ je patrně dřívějším bytem hospodáře. Původní dispozice byla nejspíš jednotraktová dvoudílná, se síní a světnicí. Stavba další světnice a zvýšení sýpkového polopatra jsou pozdější úpravy. Vzniklé patro je přístupné žebříkovým schodištěm ze síně. Objekt je zajímavý množstvím dochovaných detailů a ukázkami řemeslné práce 19. století a počátku 20. století. Míra jeho autenticity je poměrně pozoruhodná.
Bílý domek bylo patrně hospodářským křídlem, zahrnující chlévy a kolmo situovanou kolnu s průjezdem. Ze zběžného průzkum nelze určit, zda hospodářská funkce zanikla během adaptace na pamětní síň Petra Bezruče nebo již dříve. Z hlediska autenticity sice nejsou patrné žádné prvky, které by byly z památkového hlediska cenné, s červeným domkem ale tvoří jeden architektonický celek historicky funkčně spojený.
Stavební stav obou objektů je přibližně stejný. Na obou objektech se podepisuje dlouhodoběji zanedbaná údržba a jejich nevyužívání. Lze předpokládat, že oba objekty budou mít základovou spáru založenou poměrně mělce a základy nebudou vodorovně izolovány proti vzlínající vlhkosti. V bílém domku byla nevhodně provedená na podlaze betonová deska, která má za následek zvýšené zavlhání zdiva a jeho zasolování, což se projevuje rozpadem omítek a povrchových vrstev stěn. Vzhledem k tomu, že v červeném domku zůstaly původní provětrávané dřevěné podlahy, není zavlhnutí jeho stěn tak vysoké. Vlhkost se ale podepsala na stavu dřeva podlahy, které je díky působení dřevokazných hub v rozích dvorní světničky už zcela rozpadlé. Kromě drobných trhlin, způsobených patrně promrzáním základové spáry, nevykazují stavby žádné statické poruchy. Přestože nebyla provedena podrobná obhlídka krovu, po zběžné kontrole se zdá, že do objektu nikde nezatéká a dřevěné prvky nejsou poškozované. V objektu je instalováno relativně nové zabezpečovací zařízení a patrně alespoň částečně rekonstruované elektrické rozvody. Stav objektů je dosti zanedbaný, nelze ho však rozhodně prohlásit za havarijní. I když by si areál zasloužil generální opravu včetně funkční a kulturní rehabilitace, není při rezignaci na soudobé uživatelské standardy vyloučena ani postupná dílčí oprava nejpoškozenějších konstrukcí. Areál by tak bylo možné provozovat, byť v nižším funkční a estetické úrovni.
V ideálním případě navrhuji vzhledem k autentickému dochování červeného domku jeho památkovou obnovu. Bez ohledu na ideologický rozměr stavby, se totiž jedná o zachovanou památku venkovského stavitelství 19. a počátku 20. století, kterých je chráněných v Olomouckém kraji procentuelně velmi málo a jejich množství se každoročně snižuje. Hodnota bílého domku spočívá v prostorovém doplnění červeného domku a jako připomínka někdejší hospodářské funkce v rámci usedlosti. Zachování pouze červeného domku nedává naprosto žádný smysl. Nicméně není nutné trvat na stávajícím hmotovém vyjádření bílého domku. Lze připustit, že jeho demolicí a náhradou stavbou, postavenou v souladu se současnými stavebními standardy a přizpůsobenou potřebám budoucího provozu, se získá vyšší užitná hodnota a podle kvality stavby i hodnota estetická. Náklady novostavby odhaduji na cca 4,5 mil. Kč. (zast. plocha 130 m2 s využitým podkrovím), samotnou rekonstrukci červeného domku pak na cca 2,0 mil. Kč. (zast. plocha 80 m2). Dalším nákladem by pak byla úprava zahrady za cca 1,0 mil. Kč.
Zbourání objektů je zcela nelogické a iracionální. Podle zpracovaných podkladů by demolice staveb stála Olomoucký kraj cca 0,9 mil. Kč. V případě, že kraj nebude mít zájem na údržbě a provozování tohoto areálu, připomínajícího básnický odkaz Petra Bezruče, jako vhodnější řešení se zdá nabídka ke komerčnímu prodeji jakémukoliv zájemci či lépe nekomerční předání konkrétnímu zájemci, ideálně právnické osobě, který by byl vázaný závazkem areál veřejně provozovat a o červený domek pečovat v tradici Petra Bezruče a v souladu s požadavky památkové ochrany.