Ondřej Plachý: Bílé plus aneb jeden z příkladů, jak se hospodaří s veřejnými penězi

Když jsou peníze z dotací hlavním důvodem projektu

Jak tedy celý projekt, zaměřený na propagaci mléka směrem na veřejnost, působí? Od prvního kliknutí na stránky Bílé plus lze vidět, že na nich nebylo agenturou a priori, s.r.o. odvedeno příliš práce. Webové stránky jsou špatně udělané a graficky vůbec neodpovídají standardu dnešní doby – mimo jiné nejsou upraveny tak, aby se správně zobrazovaly v různých rozlišeních, lze nalézt chyby i ve formátování textu anebo jsou jednotlivé odkazy zobrazovány na nevhodném pozadí a stávají se tak těžko čitelnými.

O to smutnější je zjištění, kolik peněz bylo na vytvoření a správcovství webu vynaloženo:

Kom. aktivity na internetu

Dalším problémem je poskytnutí peněz na vytvoření slovenské verze – zde nenajdeme absolutně žádné změny kromě toho, že bylo vše přeloženo z češtiny do slovenštiny (!!!). To je za celkovou částku 620 tisíc dost málo. Otázkou tedy zůstává, na co byly peníze určené na slovenskou verzi využity? Možná vás napadlo, že to bylo na facebookovou kampaň tohoto projektu

Kromě toho do této rozpočtové kapitoly spadá také spravování účtu na Facebooku, který i díky sponzorovaným příspěvkům a dalším aktivitám nasbíral neuvěřitelných 3254 označení “To se mi líbí”. Organický dosah a relevanci příspěvků asi netřeba komentovat, je lepší je zhlédnout. A jako bonus, pokud tak učiníte, zjistíte, že příspěvků zaměřených na propagaci mléka a mléčných výrobků bylo naprosté minimum a mnohem častěji se v rámci stránek objevovaly věci, které s dotačním programem vůbec nesouvisely – počasí či připomínky historických událostí. O tom se ale pochopitelně v závěrečném hodnocení programu nelze dočíst.

Je to o to podivnější, protože Bílé plus mělo být zaštítěno řadou známých osobností a odborníků. Rozhovory s nimi nebo další informace ale lze dohledat jen na internetových stránkách, přičemž celá věc opět působí značně neprofesionálně a uživatel si navíc informace musí stáhnout k sobě do počítače, protože jsou tyto další informace zpracovány v dokumentech aplikace Word nebo jako prezentace.

Pro tento účel byla projektem stanovena skupina odborníků, kteří si v některých případech přišli na nemalé odměny. Tito odborníci samozřejmě nebyli vybráni náhodou – jedná se o lidi, kteří mají pozitivní vztah k mléčnému byznysu. Například pan Kropáček přímo pracuje pro Českomoravský svaz mlékárenský a je tak vzhledem ke své pozici nezávislého odborníka v jasném střetu zájmů. Spotřebitelé tak v rámci prezentací spíše naráží na bagatelizaci problémů, se kterými je konzumace živočišného mléka spojena.

Je mléko zdravé? Bílé plus má jasno – na rozdíl od vědců

Asi největší selhání kampaně Bílé plus spočívalo v tom, že v ní nebyla uvedena rizika, která jsou s konzumací mléka spojená. Naopak se snažila vytvořit dojem, že je jeho zvýšená konzumace zdravotně prospěšná, a tudíž vítaná. Část kampaně přitom cílila i na menší děti (3.-5. třídy základních škol), které by přitom neměly být vystavovány žádným reklamním kampaním a už vůbec ne těm, které podporují konzumaci nezdravých potravin jako například různých ochucených mléčných výrobků a podobně.

Ostatně hodnotit mléčné výrobky jako zdravé a prospěšné je v současnosti minimálně problematické. Přitom je to ale přesně to, co kampaní placení odborníci tvrdí. V poslední době se objevila řada studií, která poukazuje na propojení zvýšené konzumace mléka a incidence některých typů rakoviny (nejčastěji rakoviny plic, vaječníků, prostaty či prsu). Právě u těchto, vysoce běžných typů rakoviny, bylo možné u lidí se sníženou konzumací laktózy pozorovat mnohem lepší výsledky než u běžné populace (více například v této studii). Také existuje řada studií, která u populací se zvýšenou konzumací mléka odhalila zvýšenou incidenci osteoporózy.

V současné době stojí vědci a lékaři před obrovským dilema, zda mléčné výrobky doporučovat či naopak ne. Zatím se k celému problému staví vzhledem k nejednotným vědeckým poznatkům o jejich prospěšnosti/škodlivosti neutrálně, ale u odborníků už dávno nedochází k nekritické chvále mléka.

Tento rozpor lze demonstrovat i na tomto konkrétním příkladu – Bílé plus tvrdí, že mléko je nezastupitelné ve zdravé stravě. To samozřejmě není pravda a 10 významných odborných institucí už dávno schvaluje stravu bez mléka jako plnohodnotnou a zdravou. Naopak konzumace mléčného proteinu (kasein) z živočišného mléka byla kauzálně propojena s některými typy rakoviny. Některé současné výživové instituce, jako například Harvard School of Public Health, už mléko ze zdravého talíře téměř vyřadily a doporučují jen velice omezené dávky. To je v přímém rozporu s kampaní Bílé plus, která naopak usilovala o to, aby se mléko konzumovalo v co nejvyšším množství, což stojí například v této tiskové zprávě.

Nekvalitní zpracování a zavádějící informace – výsledek projektu Bílé plus

Zůstává tedy otázkou, proč by měly být podobné dotační projekty financovány. Jen v minulém roce bylo na podporu mléčného průmyslu v rámci dotací na dojnice rozděleno Státním zemědělským investičním fondem bezmála 1,3 miliardy korun. Pokud k tomu připočteme také další pobídky pro zemědělce, zjistíme, že bez velkých státních intervencí je už dnes mléčný průmysl ekonomicky neudržitelný. Zbytečně vynaložené prostředky na projekt Bílé plus a snaha Agrární komory ČR o udržení výnosného dotačního byznysu je pochopitelná – v tomto ohledu mnohem více selhává Ministerstvo zemědělství, v čele s lidovcem Jurečkou, který agrobyznysu po celou dobu svého působení v úřadu štědře přispíval. Nejedná se sice o klasický střet zájmů a není důvod se domnívat, že z podobných projektů tekly peníze i do rukou samotného ministra. Jde spíše o to, že Jurečka je sám zemědělcem a uvědomuje si, že bez dotací to dnes prostě nepůjde – v minulosti přepsal farmu na svou manželku sám tak je nepřímým příjemcem eurodotací. Bohužel ani ve stávající předvolební kampani nikdo otázku plýtvání evropských dotací v zemědělství příliš neřeší a tak nemůžeme očekávat žádné zásadní změny. Pravděpodobně se tak dočkáme také dalšího pokračování programu Bílé plus, ve kterém budou prostřednictvím zavádějících informací čerpány peníze na podporu mléčného byznysu.

Ondřej Plachý

1. místopředseda Strany zelených v Olomouckém kraji