Zelení nechrání jen přírodu. Záleží nám také na kulturním dědictví – památkám, jimiž se můžeme u nás v Olomouckém kraji bezesporu pyšnit. Jaké má ale památkové péče vady na kráse? Přečtěte si náš přehled 7 největších škod na památkách v Olomouci za posledních 10 let.
Šantovka tower – památkovým odborem města Olomouce opakovaně povolovaný věžák o výšce 78 metrů v bezprostřední blízkosti historického centra, který bude mít celkově devastující dopad na celkové panorama města. Výšková budova je situována do ochranného pásma městské památkové rezervace Olomouc, kde jsou stavby o takové výšce z principu nemožné.
Salmův palác – rekonstrukce (dokončená 2015) barokního paláce v bezprostřední blízkosti památky Unesco na Horním náměstí nedopadla z hlediska památkové péče vůbec dobře. Největší škodu představuje zastropení palácového nádvoří robustní nevzhlednou konstrukcí, která změnila celý charakter dvora. Využití zastřešeného nádvoří k prodeji levného zboží představuje kulturně degradující využití významné památky v centru města. Zastřešení dvora opakovaně schválil odbor památkové péče města Olomouce.
Rekonstrukce ulic Pekařská-Denisova – nevhodná rekonstrukce ústředních ulic v historickém jádru rovněž 
nebyla dostatečně citlivá k památkovým hodnotám městské rezervace. Největším přehmatem bylo odstranění historické dlažby vozovky představované ohlazenými velkými žulovými kostkami. Tato tvarově zpatinovaná dlažba byla nahrazena řezanými kostkami, které svým charakterem zcela setřely historický ráz obou ulic. Tuto výměnu schválil odbor památkové péče města Olomouce.
Obchodní centrum Šantovka – toto obchodní centrum se nachází na okraji historického jádra a leží tím pádem v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Celkové řešení dané lokality je zcela v rozporu s tím, jak by měla nová část města v tak exponované a důležité pozici vypadat. Místo skutečné polyfunkční čtvrti se zelení a dvory se Olomoučané dočkali zastropené budovy o velikosti jednoho městského bloku s komerční funkcí. Takový přístup je zcela v rozporu se všemi urbanistickými, architektonickými, ekologickými zásadami. Orgán památkové péče mohl takové podobě zástavby bývalého továrního komplexu zabránit, ovšem neučinil tak. Odbor památkové péče města Olomouce neměl ke stavbě obchodního centra žádné připomínky.
Reklamy v centru – Odbor památkové péče města Olomouce opakovaně povoluje na domech v historickém jádru velkoplošné reklamy (parkoviště u hotelu Trinity) a reklamní bannery ve vyšších patrech domů. Velkoplošná reklama je přitom zakázána v centru města již samotným Regulačním plánem MPR Olomouc. Rovněž osazování reklam do úrovně vyšší než přízemí je v rozporu se zásadami památkové péče a vede k poškozování celkového vzhledu historického centra, které je památkově chráněné (městská rezervace).
Kino Metropol – v nedávné době došlo k zateplení objektu kina, které je stavbou z třicátých let 20. století. Zateplení je pro historické objekty obecně nevhodné, neboť dochází ke změně vzhledu, zejména proporcí jednotlivých prvků, hloubek okenních špalet. Zateplením také zaniká často původní materiál fasády a místo omítky je již jen stěrka, pod kterou je navíc umělohmotná síťovina. I u zdánlivě jednoduchých staveb ve stylu funkcionalismu vede zateplení k deformaci a zmrzačení architektonického výrazu. To se projevilo i v případě kina Metropol přes viditelnou snahu o citlivý přístup. Tuto nevhodnou stavební úpravu historického objektu v majetku města schválil odbor památkové péče města Olomouce.
Horní náměstí = kabinet kuriozit, bazar, Disneyland a reklamní džungle? Odbor památkové péče města Olomouce podléhá tlaku města a různých podnikatelských subjektů a schvaluje na Horní náměstí umísťování tolik různých dočasných objektů, že se náměstí stává téměř neprůchodnou a neprůhlednou vizuální džunglí. Zejména v bezprostřední blízkosti památky Unesco je komerční zneužívání nejvýznamnějšího prostoru města velmi nevhodné a snižuje celkovou estetickou a kulturní úroveň centra města.
Ondřej Plachý
1. místopředseda Strany zelených v Olomouckém kraji